Dříve, než kdokoli podnikne první kroky na cestě k vlastnímu česneku, měl by znát alespoň hlavní pilíře „česnekové abecedy“. Základním dvojím dělením česneku je podle jejich palice na paličaté a nepaličaté, podle období výsadby na odrůdy vysazované na jaře nebo na podzim.

Česnek paličák

Je typický kulovitým květenstvím s pacibulkami. Pokud toto květenství neodstraníme, výnos bude nižší. Velké (v kuchyni lépe zpracovatelné) stroužky paličáku směřují ke středu, mnohdy jsou fialově zbarvené, ale dříve vysychají, neboť tvrdým stvolem proudí k česnekové palici více vzduchu.

Česnek nepaličák

Nevytváří květenství, a proto není tolik vysilován. Je intenzivnější, jelikož obsahuje více silic, vše se ukládá do cibule. Jeho výhody spočívají také ve spolehlivém výnosu, dobré adaptaci na prostředí, a jak je známo, má nejdelší skladovatelnou dobu. Stroužky nepaličáku jsou na rozdíl od paličáku orientovány ve spirále okolo středu. Nepaličatý česnek se v Česku pěstuje snáze, avšak jeho oblíbenost je vyšší v ostatních zemích. Čeští spotřebitelé a pěstitelé naopak preferují česnek paličák.

Ozimý česnek

Sázíme zhruba od října do prosince, ideálně však tehdy, když se teplota půdy stabilně sníží pod 9°C. Sklizeň pak bývá zpravidla na začátku léta a tyto odrůdy mívají horší skladovatelnost.

Jarní odrůdy česneku

Vysazujeme začátkem března, mají kratší vegetační dobu a tudíž i nižší výnosy, za to se však snadněji skladují. Jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům.

Dále je třeba rozlišovat česnek na

• konzumní – určený k okamžité spotÅ™ebÄ›
• sadbový – má daleko vyšší kvalitu, je kontrolovaný a také výraznÄ› dražší, než česnek konzumní